|
|
Freskařské dílo Lukáše Vávry v jižních Čechách
Holasová, Anežka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu pozdně barokního freskaře, malíře a vyšebrodského cisterciáka Lukáše Vávry. Jeho umělecké vystoupení dosud nebylo ve svém celku zdokumentováno a uměleckohistoricky zpracováno, tato práce je prvním počinem v tomto směru. Vychází z údajů čerpaných hlavně z Historického archivu vyšebrodského kláštera, ale i z jiných archivních pramenů. Do tohoto rámce jsou vsazena Vávrova díla, především fresky v klášterech Vyšší Brod a Zlatá Koruna, ale i dochované závěsné obrazy. Za pomoci příslušné odborné literatury je pak Vávrovo umělecké snažení vřazeno do kulturně historického kontextu jižních Čech, především do oblasti schwarzenberských jihočeských dominií a do prostředí jihočeských cisterciáckých klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
|
|
|
Cisterciácká krajina velehradu
Létal, Aleš ; Hudec, Petr
Příspěvek představuje zájemcům klíčové výsledky několikaletých výzkumných aktivit zabývajících se cisterciáckou krajinou Velehradu. Cílem aktivit bylo, stále je a bude identifikovat, popsat a zachytit význam existujících nebo zaniklých unikátních fragmentů krajiny, které jsou dokladem vlivu cisterciáckého řádu na region po dobu více než 600 let. Aktivity a část výstupů souvisí s řešením mezinárodního projektu Cisterscapes, který patří do kategorie LEADER Transnational Cooperation. Autoři v textu detailněji popisují hodnocení vlivu cisterciáků na krajinu a celkový rozvoj regionu se zdůrazněním specifik regionu velehradské cisterciácké krajiny. Komentář doplňují obrazové přílohy v podobě fotografií, aplikačních výstupů a tematických map.
|
|
|
Fundační aktivita rodu Markvarticů v severních Čechách v kontextu středoevropské architektury 13. století
Panošková, Tereza ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Kubík, Viktor (oponent)
Diplomová práce se zaměří na fundační aktivitu Markvarticů, jednoho z nejvýznamnějších rodů své doby, v oblasti severních Čech. S ohledem na zkoumanou oblast diplomová práce navazuje na autorčinu bakalářskou práci, která se zabývala fundační aktivitou rodu Vartenberků, který vznikl rozrodem již zmíněných Markvarticů. Jádrem práce je v rámci kulturně historického kontextu zhodnocení torzovitě zachovaných staveb a objektů, kde jejich původní podobu setřely pozdější stavební úpravy. Každý objekt, u kterého se do dnešních dob dochovaly relikty původní středověké stavby, bude samostatně popsán a analyzován na základě retrospektivního studia literatury, rozboru hmotných a písemných pramenů. Výsledkem tohoto postupu bude syntéza, zahrnující nástin stavebního vývoje objektů a jejich slohové hodnocení. Tento postup bude aplikován na pozadí historického kontextu, který představují vazby Markvarticů k oblasti severních Čech, ke královskému dvoru a k cisterciáckému, dominikánskému a johanitskému řádu.
|
|
|
Fenomén mnišství v křesťanství
JOKLOVÁ, Veronika
Práce se zabývá fenoménem mnišství na Východě a Západě. Popisuje jednotlivé rozdíly vzniku a další vývoj zabývá se nejznámějšími představiteli mnišství, popisuje jejich život a vznik nejznámějších řeholí a řádů. a tyto krátce charakterizuje. Nakonec práce přináší krátkou univerzální charakteristiku fenoménu mnišství vůbec.
|
|
|
Prohlídková trasa pro děti předškolního věku v cisterciáckém klášteře Vyšší Brod
OVČÁČKOVÁ, RADKA
Cílem bakalářské práce je vytvoření autentického výukového programu "Tajemství mnicha Jeronýma" pro děti předškolního věku. Teoretická část se zabývá vymezením předškolního období dítěte, jeho schopnostmi a dovednostmi i vývojem poznávacích prostředků. Dále obsahuje metodiku galerijní a muzejní edukace včetně stručné historie kláštera Vyšší Brod od 13. století do dnešní doby. Praktická část popisuje konkrétní program vytvořený pro děti. Celý příběh se odehrává v prostorách cisterciáckého kláštera Vyšší Brod v místnostech přístupných veřejnosti v rámci "klasických" prohlídek. Takto přizpůsobená dětská prohlídka trvá přibližně třicet až čtyřicet pět minut. Práce obsahuje speciálně navržené pracovní listy, hádanky a příběhy, které děti provází po celou dobu. V každé místnosti kláštera získají nejméně jeden pracovní list, který si ihned vypracují. Celkem děti navštíví čtyři rozsáhlé prostory kláštera.
|
|
| |
|
|
Žďárský klášter v prvních letech po jeho obnovení (1676-1705)
Schutová, Martina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Poslední třetina 17. století je bezesporu důležitou etapou dějin žďárského cisterciáckého kláštera, jež byla krokem k jeho baroknímu rozkětu v první polovině 18. století. Diplomová práce se zabývá dějinami kláštera v posledních dekádách 17. století a na samém počátku 18. století, v letech 1676 až 1705. Roku 1676 byla po téměř čtyřech desetiletích od opětovného získání žďárského panství do rukou cisterciáckého řádu a obnovy konventu povolena žďárským řeholníkům volba vlastního opata. Do čela kláštera byl povolán vyšebrodský převor Benedikt Zaunmüller, jenž byl žďárským opatem do roku 1691, kdy byl ze zdravotních důvodů nucen rezignovat. Jeho nástupcem se stal Edmund Bagner, první z opatů obnoveného kláštera, který byl vybrán z řad žďárských profesů a v úřadu působil do své smrti roku 1705. Časové vymezení práce tedy odpovídá období působení těchto dvou opatů, kteří velice přispěli ke zlepšení hospodářské situace kláštera a personálnímu rozšíření žďárského konventu a kteří bezesporu patří mezi významné osobnosti žďárského opatství. V úvodu práce je věnován prostor přehledu archivních pramenů a dosavadní literatury k tématu. V první kapitole jsou nastíněny dějiny žďárského kláštera od jeho založení v polovině 13. století. Druhá kapitola zachycuje proměnu v organizaci cisterciáckého řádu koncem 16. a...
|
|
| |
|
|
Dějiny cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou od poloviny 14. století do roku 1520
Severová, Klára ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce tematicky navazuje na moji bakalářskou práci "Počátky cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou" napsanou a obhájenou na zdejší fakultě v akademickém roce 2010/2011. Její náplní je dějinný vývoj žďárského cisterciáckého kláštera od poloviny 14. století do roku 1520. Dějiny žďárského kláštera i v tomto období v sobě pochopitelně odrážejí soudobou historicko-politickou situaci v českých zemích: nástupem dynastie Lucemburků na český trůn - především celkovým vzestupem a rozkvětem za vlády Karla IV. i úpadkem spojeným s vládou Václava IV., jenž vyústil v husitskou revoluci a z ní plynoucí nábožensko-politickou krizi a nestabilitu v Čechách, které výrazně poznamenaly také osud žďárského kláštera. Vnitřní poměry ve žďárském klášteře v daném období ovlivnilo především neustálé střídání ve výkonu zakladatelských práv. Po vymření pánů z Obřan v roce 1312 roli zakladatelů přebírají zpočátku Lichtenburkové a s nimi spřízněný rod Ronovců a pánů z Bítova. Kolem poloviny 14. století znatelně sílí obzvlášť vliv panovníka i moravského markrabství, pod něž klášter oficiálně spadal v letech 1363-1423. I přes toto podřízení zeměpánu nikdy formálně nedošlo k přerušení vazeb mezi klášterem a šlechtickým rodem Lichtenburků, Ronovců i pánů z Meziříčí, Tasova a Lomnice. Po přechodném rozpuštění...
|
|
| |
host ::
RSS.